O zvířatech i jinak





No život šel dál. Láska ke zvířatům a přírodě však ve mmně zůstala. Proto jsem hodně jezdila na vandry. Jet vlakem tak nějak, kam stačily peníze, procourat se přírodou, vyspat pod širákem. Rána byla nejkrášnější! Když viděl člověk v lese pavučinu, obalenou kapičkami rosy.... Veverku, jak si shání nějakou šišku. No večery byly také pochopitelně nejkrásnější! někde v útulné hospůdce nám strýci za pár písniček na kytaru (uměla jsem asi 4 akodry!) zaplatili pivínko. Jednou jsem ale trošku narazila! Šlápla jsem na zmiji!! A už byl kousanec na nártě!!! Co těď? Kamarádi si věděli rady! Prostě mě típli vajgla o kousanec!!! Ani mě to neoteklo!!! Jen jsem chodila s parádním puchýřem celý víkend! Jednou zase jsem se chtěla v mlází to..... A najdenou, přede mnou, asi tak 20 m, žíhaný čunící s parádní mámou!! Ještěže šel vítr ode mně!!! Přesto z to.... nebylo nic!!!! Já couvala mlázím tak rychle, že se to.... úplně vytratilo!!!! Jiskru jsem pochopitelně někdy vzala ssebou, jinak to ani nešlo. Vše trpělivě snášela!!! Mohla i do hospody a vydržela náš koncert! Dokonce měla ráda i pivínko!! Ale jen tak olíznout půlitr! Někdo nám musel ukázat cestu na místo, kde jsme měli spacáky, celty a svou výstroj, ne? Ono se tenkrát ještě snad ani nekradlo!!! Nádherný časy!!!!!

Rozmnožování králíků
No, abych se nenudila, musela jsem doma také pomáhat. Jednou mně táta řekl, abych vzala angoračku a odnesla jí k sousedovi, že má parádního samce! Vzala jsem chlupatýho králíka a šla. Soused mě zavedl ke svojí králíkárně, ukázal toho fešáka a šel. Já tam angoračku dala a šla se věnovat trhání třešní!!! Za hodinku jsem jí odchytla a šla domů. Po nějaké době mě táta poslal znova, že se hopskok nepovedl. Vzala jsem zase to zvíře a šla znova. Jako poprvé!!! Jen jsem trhala jahody. No a znova! Po hodině domů. Za nějaký čas táta vytáhl králíka ven a že mu jednu lupne a bude oběd!! Pochopitelně jsem se králíčka zastávala! On: "Nemůže, mrcha, zabřeznout, tak jí sežerem!" Já: Jak zabřeznout?" "No vždyť jsi tam s ní byla 2x a nic!" Já čuměla!!! "Tatí, já tam byla s tou bílou!" Táta se rozřehtal! " Co? To je její bráška, víš?" No a tak jsem neudělala z angoráka mámu, ale nebyl ani na pekáči! Odnesla jsem tam tu pravou a byly nádherný malinkatý králíčci!!!

Co víme o kohoutech?
Ještě před svatbou jsme trávila týden s budoucí švagrovou u rodičů jejího muže, kteří odjeli na dovolenou. Jak jinak než na vsi. Bylo léto, krásně a my si dávaly cigárko a kafíčko u stolku pod kaštanem. A pozorovaly život. Obě nás zaujal na nedalekém smětišti krásný kohout, který obtěžoval slípky! Honil a jak dohnal, hup! Když takhle obsloužil asi pátou slepičku, prohlásíla švagrová: "Hele, kde to ten kohout má?" Chvilku jsme dumaly a pak šly blíž. Kohout už byl unaven hrátkami, přece jen slepic bylo dost. Tak jsme jej odchytily. A zůstaly jsme jak opařené!!! Kohoutovi jsme prostě ten důležitý orgán nenašly!! Ať jsme hmataly jak chtěly, od krku po ocas, nic! Vůbec nic! Večer jsme šly do místní hospůdky na pivko, no a švagrovka se zeptala nenápadně souseda! No to jsme si daly! Odpovědí byl hurónský smích!!! Když se chlapy dosyta vyřehtali, tak nám jeden sdělil, že to má kohout vysouvací, tzv.kloaku!!! Ale kde se to zasouvá a vysouvá nám nikdo nedokázal říct. A pochopitelně z nás měli srandu! Tak jsme jim doporučily, aby šli jeden po druhém na WC a řekli nám, jestli jsou kohouti nebo mužský! No ale prý se mezi nimi nevyskytl ani jeden kohout! A pak o sobě chlapi tvrdí, jací jsou kohouti!!!!

Ne vždy byl jen smích, někdy i pláč
Když jsem se vdala, babička mě věnovala družstevní byt. Můj manžel jezdil na montáže a já byla sama!!! Tak jsem si pořídila kočičku Tlapku, belgického králíčka Majdu a korelu Anku. A jak je mým zvykem, všichni byli na volno a snášeli se!!! Anka vždy ochutnala, co mají kamarádi dobrého! Tlapka i Majda měli svý WC na balkoně a poslušně tam chodily. Jen bylo trošku chloupků po bytě! A brka z Anky. No ale co! Hlavně, když jsem přišla domů, tak bylo mohutné uvítání!!! Nevěříte, že i králíček umí skákat? Ale jednou..... Měli jsme sklep, takový kumbálek, v mezipatře. No a Tapka vyběhla za mnou. Nevím, co dělala, byl už večer. A najednou spadla do výtahové šachty! Ze 4. patra. Utíkala jsem dolů, soused něco udělal z výtahem a já Tlapku sebrala! Dýchala, ale viděla jsem, že je zle! Přeražená páteř! Měla jsem v ruce tělíčko jako kus hadru. Tenkrát ještě nebyly veterinární pohotovosti. Držela jsem Tlapku a brečela!! Její oči mě prosily o pomoc!!! Ale jak? Když pak začala už ztěžka dýchat, viděla jsem, že musím pomoct! Vzala jsem čistý kapesník, dala jí ho na hlavičku a velkým kladivem jsem jí zabila! Naráz, jednou ranou! Možná někdo řekne, že to bylo sadistický, ale Tlapka měla hrozný bolesti! Zabalila jsem jí do čistýho povlaku z polštáře, vzala do postele a celou noc jsem brečela a brečela!!! Druhý den jsem vykopala pod strání za barákem jámu, dala Tlapku do krabice i s tím polštářem a pochovala! Ještě dnes, když tam náhodou zavítám, jdu se na to místo podívat. A nikdo by nevěřil, co bylo asi tak 2 dny po její smrti. Anka nelítala a nezobala a Majda byla zalezlá v pelíšku a chodila jen pít!!! Jo, zvířátka maj taky dušičku a nádhernou.
Ale život jde dál, ne?
No a pak se nám narodila dcera!!!! Majda spala u postýlky!!!! První, co asi holka viděla a vnímala, jsem nebyla já, ale Majda a Anka!!!! Místo tlapky jsem si pořídila perskýho kocourka Felixe! jenže ouha!!! On byl osobnost a já blbec! Sice poslušně chodil do pilin na balkon, ale 1x měsíčně si musel označkovat kuchyň! A zrovna ta, kde se spojovalo lino!!! Tak jsem ho jednou čapla, vymáchala čeníšek v tý moči a chtěla mu dát výchovnou!!! Jenže, cenil zuby a já narazila rukou na špičák! Do večera ruka po zápěstí oteklá a rudá!!! Prý otrava!!!! Nojo, co dělat? Mimino v úpostýlce a já někde po doktorech? Tak jsem ruku stčila pod horkou vodu a hnis musel ven!!! Ráno už bylo moudřejší!!! No a jak to dopadlo? Felix nečural na lino a já ho nemlátila přes tlamičku!! Jenže ouha!!! Sousedka měla křečky!!! Já si vzala jednoho!!! Ďábel!!!! Ne, aby honil Felix Myš, myš honila Felixe!!!! A to tak dlouho, než mu prokousla tlapku!!!! Pak jsem jí marně hledala týden. Víte, kde se , malá mrška schovávala? V kuchyňský lince, za šuplíkem s příborama! Ale i z těchle dvou nepřátel se nakonec satli kamarádi! Krtina spala u Felixe v pelíšku no a Felix u mě v posteli!!!!Nevadilo, krásně hřál a nádherně se tulil!!!! Nojo halt kocour!!!! Dokonce, když dcerka v postýlce zabroukala, přišel a mňoukal!!! Tak jsme žili, já, Majda, Anka a krtková Minda!!! Jen ten mužskej, kterej se tam připletl jednou za 14 dní, nám neseděl!!! Moje holky ho nemohly ani cítit. Poznala jsem proč!!! samá faleš a předstírání!!!! Jenže začal marodit s gangrenou, amputace prstu na noze. Může člověk takovýho druha opustit? Tak uplynulo dalších 5 let. Byl samá ženský, z montáží a i jinak, rodina šla mimo. Nakonec jsme žili tak, že on měl jeden pokoj a já druhý! U něj se ty dámský návštěvy střídaly!!! No, holt život tropí hlouposti!!!! Ale ani jedna z holek k němu nešla!!!! Tak i ty zvířata asi poznala charakter.

Ještě trošku minulosti

O zvířatech trochu jinak
No jela jsem se synem tramvají tady v Plzni. Na sedačce takovýto vyholený s kohoutem!!! O kus dál seděl druhý vyholený s kohoutem! A přes celou tramvaj: "Vole, vole" Nic jiného asi nebylo ve slovníku. Tak jsem chvilku stála, já, stará baba, a pak říkám tomu prvnímu: " Hele, vole, co kdybys, vole, pustil, vole, babu sednout, vole?" Kohouťák se našprajcoval, mrknul na mě a pak řekl: " Prosím, paní!" A pustil!!! Já řekla: "Dík vole, prima, vole!!" Na nejbližší zastávce syn i kohouťáci vystoupili a já se vezla až na konečnou v sedě! Od té doby můj syn nerad jezdí se mnou v MHD!

Není pták jako pták
Kdysi v mládí jsem jela na velký vandr do tehdy ještě nezplundrované krajiny okolo Hnačovského rybníka u Klatov. Postavili jsme stany, no stany!!!! Tehdy to nebylo 3+1 s předsíní. Já měla jeden a klucí 2, protože kluků bylo 6! S ranní rosou jsem vyběhla ven, a před stanem pták!!! Velký, černobílý!!!! Dala jsem tedy snídani-zbytek suchého salámu a chleba. Nabídla jsem napřed salám!!! Udělala jsem chybu! Straka, (to byl ten pták) salám slupla a zvědavě po mě pokukovala. Tak jsem jí hodila chléb! Nikdo neuvěří, jak se i straka může zatvářit! Zakejhala a odletěla!!!! My jsme prožili krásný den koupáním, vařením přivezených konzerv k obědu- vše v jednom!!! A večer? Plichtice, hospůdka, kytary a báječno!!! Ráno? Zase straka! Už jsem ji i pojmenovala: Somrák! Jenže salám došel!!!! Kotlík byl vymetý, ešusy taky. Tak vzala i ten chléb! Pak jsme vyrazili na Kašperk. Večer při návratu jsme zjistili, že nám dělal někdo inventuru ve stanech. Tehdy se ještě stany mohly nechat volně, nekradlo se tolik. Proto jsme se divili!!! A ráno Somrák zase!!!! Ale to už mě vlezla do stanu!!! I když jsem ještě byla ve spacáku!!! A řvala na mě, asi kde má snídani! Chleba došel, bylo nutno ject na nákup. Nabídla jsem jí lečo v konzervě. No, ala si říct!!!! Ale kluci nechápali, kam se podělo lečo! Ale jeli, miláčkové, do Klatov nakoupit. Jen se divili, proč chci tolik chleba! Jak jsem se tak povalovala u vody a užívala ticha, vidím, že Somrák leze do stanů!!! Tak jsem pozorovala! A najednou: vynesla ponožku tady, vynesla šátek tam, no prostě uklízela!!!! Když vynesla v zobáku i bagr (lžíce), to už bylo moc!!! Na můj křik reagovala tak, že kousek odlétla, skřehotala, no prostě smála se mě do obličeje! Jasně, jak se kluci vrátili, dostala svůj díl!!!! Zbytky od oběda, zase všehochuť, ale asi si zvykla! Při večerním návratu z Plichtic, jsem jí našla uvelebenou u mě ve stanu, kde spokojeně chrupala až do rána!!! No stala se taky asi trampem!!! Když jsme za týden odjížděli, už se nechala i pohladit. A jak jsme se balili, koukala moc smutně a myslím, kdyby ptáci uměli brečet, že by řvala jak na lesy. Na zastávku autobusu nás doprovázela. I pak, když jsme nasedli, ještě chvilku letěla s autobusem, pak zamávala křídly a byla pryč.
Doufám, že se dožila úctyhodného věku, Somranda jedna!!!!!

22.06.2008 16:40:21 | stálý odkaz

Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář
<< na úvod

Profil

Jméno: Hana Růžková
 poslat vzkaz autorovi

Aktuální články

Plněné papriky
Vepřová pečeně s petrž...
Masové šišky s překvap...
Rychlá jahodová charlo...
Vtípek!
Roláda s kokosovou náp...
Nugátové řezy s rozink...
Piškotová roláda
Podlistníky
Jablečný dort
Putin
Vtipy

Rubriky

Všechny rubriky
Něco o mně
Maso- drůbež-kuře
Maso-drůbež- kachna
Maso-drůbež-krůta
Maso vepřové
Maso-drůbež-husa
Maso-hovězí
Mleté maso
Maso-telecí
Maso- zvěřina
Maso-králík
Maso-skopové, jehněčí
Uzeniny, uzené maso
Těstoviny
Vnitřnosti
Guláše II.
Guláše
Pivní specialitky
Polévky
Zabijačkové pochoutky
Sýrové recepty
Vaječné dobrůtky
Zelenina-cuketa
Zelenina-papriky
Zelenina-rajčata
Zelenina-špenát
Zelenina-brambory
Zelenina-květák, brokolice
Zelenina-salát, chřest, ostatní
Zelenina-zelí
Zelenina-kedlubny
Ryby
Vánoční pečení
Sladkosti
Sladkosti-puding
Světové kuchyně
Letní grilování
Sladkosti: Rolády
České dobroty
Velikonoce
Bábovky
Sladkosti-Řezy
Nepečené dobrůtky
Marinády
Ovocné saláty
Topinkové ňamky
Houby
Saláty
Zavařené dobroty
Slané dobrůtky
Utopenci
Mořské plody
Pomazánky
Dobré rady
Vtipy
Dobré rady II
Nápoje
Citáty a moudra
Poezie
Pohádky a básničky
Dějiny
O Plzni
Vtipné glosy a články
Vaše křestní jméno
Pravdivý horoskop
Horoskopy
Indiánský horoskop
Písničky, co mám ráda-Nedvědi
Písničky, co mám ráda-Lokálka
Písničky, co mám ráda-Karel Kryl
Písničky, co mám ráda-Petr Novák
Písničky, co mám ráda-Divokej Bill
Písničky, co mám ráda-Rangers
Písničky, co mám ráda-Nezmaři
Písničky, co mám ráda-Kamelot
Písničky, co mám ráda-Mý slzy neuvidíš
Písničky, co mám ráda-Kabát
Písničky, co mám ráda - Strašlivá podívaná
Něco z mé tvorby

Archiv


Fotoalbum


RSS

počítadlo.abz.cz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se