Rudá Karkulka


V malé vesničce, jen asi 800 000 obyvatel, obklopené hlubokými lesy žila kdysi dávno velice drzá a neposedná holčička. Sotva ji maminka spustila z očí, hned jí vzala roha a šla trhat za vesnici halucinogenní rostliny. Potom se jen usmívala a nikoho nevnímala, nikoho se nebála, i když někdy se lekla svého stínu.

Maminka o ni měla starost, byla z toho na prášky. Často se už stmívalo, když se rozesmáté, zdrogované děvčátko vracelo domů. Maminka jí upletla čepeček se zpětnými zrcátky s velkým srpem a kladivem, karkulku, kterou bylo vidět široko daleko.

Zanedlouho všichni, dokonce i maminka, neřekli otravné holčičce, která prodávala trávu široko daleko, jinak než "Rudá Karkulka".

Jednoho dne byla Karkulčina babička nemocná, měla aids. Karkulčina maminka jí nechtěla dělat Poslední pomazání, tak to poručila Karkulce. Té se nechtělo, ale řekla si, že si natrhá třeba nějaké nové bylinky. Karkulko, když neuděláš babičce Poslední pomazání, tak tě sežere zlý vlk!

Vlk? Mami ty sis nevzala prášky, že jo?

Co je ti potom, mazej!

Máma hodila do košíku rum, vodku,mastičky a několik injekcí a dala košík Karkulce. Karkulka se přemohla a šla pomazat babičku. Pospíchala po travnaté cestičce a pořád přemýšlela nad maminčiným slovem: mazej! Cesta se jí dnes zdála nekonečná.

Ale najednou něco uviděla, na louce bylo plno lysohlávek, a ty jsou tam vzácné. Rychle je sbírala a vzdalovala se od pěšiny, když už žádnou nenašla, tak se zvedla a najednou nevěděla, kde je! Zpanikařila a oddala se svému záchvatu, běhala od stromu ke stromu, držela se rukama za hlavu, celá zrudla a křičela: Uááá! Uááá!

"Proč ta veselost ?" ozvalo se mezi stromy. Karkulka se zastavila, ale pořád vřeštěla. Ahoj, já jsem vlk. V tom se Karkulka uklidnila. Ufff! Už jsem se lekla, že jsi ten zlý vlk !

"A kampak chvátáš s tím košíkem, nechceš s ním pomoct?" a vlk se mlsně olízl. Jdu k babičce, jako masérka, ale... trochu jsem zabloudila a nevím kam.

Vlka napadlo, že by mohl postrašit babičku a tak se zeptal: A kde má tvoje babička jeskyni?

Na kraji lesa, tam kde končí pěšinka, ale už dva roky má úplně vlastní dům.

Vlkovi to stačilo a zmizel v lese. Karkulka se podivila a šla hledat tu pěšinku. A vlk byl za chvilku u dveří a zaťukal: Dobrý den! Tady kontrola plynovodu!

A zevnitř se ozvalo: ale my plynovod nemáme!

No právě, odvětil vlk.

Potom se otevřely dveře. Za dveřmi se objevila babička a vlk na ni: Bu! Bu! Bu! Babička leknutím omdlela a vlk nevěděl, co má dělat. Tak ji rychle sežral, aby mu nezkazila plány s Karkulkou.

Potom si nasadil babiččin noční čepec, na čenich si dal její brýle, skočil do vyhřáté postele a popíjel rum. Karkulku doprovodil k babičce hajný, aby se jí zbavil, protože ho otravovala od té doby, co ji potkal. Děvčátko zaklepalo na dveře: Babi! Ještě žiješ? Jen pojď dál, už jsem se na tebe těšila, ozval se chraplavý hlas.

Jej! Ale vždyť vypadáš jako vlk!

Ale ne, to ta nemoc.

A proč máš tak divný hlas?

To taky ta nemoc.

Ale proč máš chlupaté tlapy?

Protože jsem se měsíc neholila. Tak jen pojď ke mne blíž, už mám hlad.

Cože? A proč máš tak velké uši?

Do toho ti nic není! Tak už pojď ke mne blíž.

A babi, proč máš tak velké oči?

Dlouho jsem koukala na televizi.

Ale babi, proč máš tak velké zuby?

Abych tě mohl sežrat, křikl vlk a vyskočil z postele. Karkulka by utekla, ale vlk po ni hodil flašku rumu, která se jí roztříštila o hlavu. Vlk Karkulku roztrhal a sežral. Pak se s nacpaným břichem k prasknutí svalil do postele a usnul. Jenže vlk chrápal jako zbíječka a hajný ho uslyšel, tak se šel podívat a oknem uviděl vlka. Na to hajný omdlel. Když se probral, vlk tam ještě spal, tak tiše vešel do chaloupky, vzal lovecký nůž a bodl vlka do břicha, ten se probral a strhla se krutá bitka. Vlk chtěl hajného kousnout, ale ten mu ještě několikrát pořezal obličej a pak ho zabil. Hajný rychle rozpáral vlkovi břicho, ale babička s Karkulkou už byli na půl strávené, tak zavolal pomocníky a všechno tam uklidili.

A tak byli nakonec všichni rádi, že se zbavili vlka i Karkulky a babička, ta měla stejně aids a umřela by tak, či tak

12.07.2008 10:13:59 | Autor: www.dinormis.blog.cz | stálý odkaz

Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář
<< na úvod

Profil

Jméno: Hana Růžková
 poslat vzkaz autorovi

Aktuální články

Plněné papriky
Vepřová pečeně s petrž...
Masové šišky s překvap...
Rychlá jahodová charlo...
Vtípek!
Roláda s kokosovou náp...
Nugátové řezy s rozink...
Piškotová roláda
Podlistníky
Jablečný dort
Putin
Vtipy

Rubriky

Všechny rubriky
Něco o mně
Maso- drůbež-kuře
Maso-drůbež- kachna
Maso-drůbež-krůta
Maso vepřové
Maso-drůbež-husa
Maso-hovězí
Mleté maso
Maso-telecí
Maso- zvěřina
Maso-králík
Maso-skopové, jehněčí
Uzeniny, uzené maso
Těstoviny
Vnitřnosti
Guláše II.
Guláše
Pivní specialitky
Polévky
Zabijačkové pochoutky
Sýrové recepty
Vaječné dobrůtky
Zelenina-cuketa
Zelenina-papriky
Zelenina-rajčata
Zelenina-špenát
Zelenina-brambory
Zelenina-květák, brokolice
Zelenina-salát, chřest, ostatní
Zelenina-zelí
Zelenina-kedlubny
Ryby
Vánoční pečení
Sladkosti
Sladkosti-puding
Světové kuchyně
Letní grilování
Sladkosti: Rolády
České dobroty
Velikonoce
Bábovky
Sladkosti-Řezy
Nepečené dobrůtky
Marinády
Ovocné saláty
Topinkové ňamky
Houby
Saláty
Zavařené dobroty
Slané dobrůtky
Utopenci
Mořské plody
Pomazánky
Dobré rady
Vtipy
Dobré rady II
Nápoje
Citáty a moudra
Poezie
Pohádky a básničky
Dějiny
O Plzni
Vtipné glosy a články
Vaše křestní jméno
Pravdivý horoskop
Horoskopy
Indiánský horoskop
Písničky, co mám ráda-Nedvědi
Písničky, co mám ráda-Lokálka
Písničky, co mám ráda-Karel Kryl
Písničky, co mám ráda-Petr Novák
Písničky, co mám ráda-Divokej Bill
Písničky, co mám ráda-Rangers
Písničky, co mám ráda-Nezmaři
Písničky, co mám ráda-Kamelot
Písničky, co mám ráda-Mý slzy neuvidíš
Písničky, co mám ráda-Kabát
Písničky, co mám ráda - Strašlivá podívaná
Něco z mé tvorby

Archiv


Fotoalbum


RSS

počítadlo.abz.cz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se